UZLY

Vůdcovský Uzel
    Váže se nejsnáze. Libovolně velkou kličku zespodu provlečeme předem vytvořeným okem. Nevýhodou toho uzlu je, že jej po zatížení (zvláště za mokra a u měkkých lan) téměř nelze rozvázat. Používá se jako uzel do spár, na smyčkách do hodin (uzel lze vázat jednou rukou) a na hroty, slaňovací smyčky, které zanecháváme na skále, a sedací smyčky. Nouzové vázání na střed lana s vytvořením šle - pouze výjimečně.
Protisměrný Uzel
Je známý též pod názvem očková spojka. Její tvar je shodný s vůdcovským uzlem, liší se postupem vázání a způsobem zatěžování. Na jednom konci lana uděláme jednoduché očko, potom je druhým koncem protisměrně okopírujeme. Uzel vhodný ke spojení dvou lan nebo smyček k zavěšení na hrot (nehodí se tam, kde potřebujeme vázat jednou rukou, např. při provazování skalních hodin). Očková spojka je jedním ze dvou doporučených uzlů na popruhy.
Protisměrný uzel na ploché smyčce
Ke spojení plochých smyček (u vklíněnců, k zavěšení na hrot, k vytvoření třemenů) nebo k navázání dvou popruhů použijeme výhradně očkovou spojku. Musí být dobře srovnán a zatažen. POZOR NA DOSTATEČNĚ DLOUHÉ KONCE (alespoň čtyř- až pětinásobek šířky popruhu)!
Jiné uzly zásadně na ploché smyčky nepoužíváme - při zatížení prokluzují a mohou se rozvázat! Vyšší pevnosti dosahují šité ploché smyčky, výchozí pevnost materiálu není redukována uzlem- správný šitý spoj je vždy pevnější než samotný popruh.
Lodní Uzel
Je to nejjednodušší zadrhovací uzel, velmi často používaný. Jeho dvě oka mohou mít jakýkoli potřebný rozměr. Po vypnutí z karabiny nebo sejmutí ze skalního výčnělku se lodní smyčka sama rozváže. Samozřejmě drží i tehdy, když je namáhána jen za jeden konec. Váže se tak, že kdekoli na laně vytvoříme oko a hned vedle zcela stejným způsobem druhé. Vzniknou tzv. brýle. Pravé oko přiložíme naplocho na oko levé (aniž jsme jej otočili) tak, aby se lano křížilo (při špatném přiložení uzel nevznikne). Kde není možné předem vytvořenou lodní smyčku nahodit (třeba na strom), vážeme ji postupným ovinem. Používá se pro sebejištění na stanovišti. Smyčku zapneme do karabiny a délku lana od úvazu lze snadno doladit. Je možné ji použít při všech způsobech smyčkového zajištění, kde záleží na těsném obepnutí jisticího bodu (volná smyčka by z něho spadla), na zajištění batohů a dalšího materiálu na stanovišti apod., k ukotvení lana ke stromu atd.
Poloviční lodní uzel

Uzel doporučila bezpečnostní komise UIAA jako nejvýhodnější dynamické jištění, uvázané na kabině s pojistným zámkem (HMS karabiny). Na příslušném obrázku je vidět způsob založení lana do karabiny. Není vedeno přes rameno. Ruce jistícího manipulují 1m pod karabinou tak, jako když se dobírá volné lano. Podle toho, zda lano povolujeme či dobíráme, prosmekává uzel na jednu nebo druhou stranu karabiny. V případě pádu se přemístí jedna (bližší k jištěnému) ruka jistícího k druhé (vzdálenější) takže nyní obě spočívají na laně, vzhledem k padajícímu na odvrácené straně karabiny, za uzel - a po dráze 1m zbrzdí spolu s uzlem v karabině.
Osmičkový Uzel
Můžeme jej vázat podobně jako vůdcovský uzel na smyčku. Kličku však neprovlékáme okem přímo zespoda, ale teprve po dalším překřížením seshora. Uzel má tvar osmičky a je dobrý do spár. Často jím nahrazujeme vůdcovský uzel, neboť je pevnější a po zatížení se lépe rozvazuje. Hodí se k nouzovému navázání na střed lana: lano přeložíme, ve vzdálenosti asi 1,3-1,5m od přehybu uděláme osmičkový uzel. Vzniklou smyčku obtočíme kolem hrudníku a provlékneme uzlem, provlečenou část smyčky nasadíme přes jedno rameno a hlavu jako šli, uzel pak posouváním lana dotáhneme až tělu a srovnáme. Pro spojení dvou lan nejdříve vytvoříme osmičku na jednom konci. Koncem druhého lana pak osmičku protisměrně okopírujeme.
Stejným postupem se můžeme navázat. U první osmičky ponecháme delší konec, provlečeme jej oky úvazu( označeno tečkovaně) protisměrně vrátíme do uzlu a ten jím okopírujeme.
Tento uzel je jako jediný doporučený pro navazování na úvazek.
Rybářský Uzel
Spojuje dobře dvě lana, snadno se váže i rozvazuje. Není příliš rozměrný - při stahování lan po slanění je proto menší nebezpečí, že lano uvázne v trhlině, než při použití jiné spojky. Vázání: Konce lan položíme vedle sebe v protilehlých směrech a každým obtočíme pomocí jednoduchého očkového uzlu druhé lano. Tahem lan pak oba uzly stáhneme těsně k sobě. Aby uzel byl dokonalý, musí jeden konec směřovat vlevo, druhý vpravo. Bezpečnější , ale rozměrnější variantou je dvojitý rybářský uzel. Hodí se lépe na kluzká lana, nemá tendenci se samovolně povolovat ve chvíli, kdy není zatížen. Proto se nejčastěji používá ke spojení smyček vklíněnců. Při vá-zání děláme okolo lana ovinutí dvojitým očkem, uzel opět musí být dobře srovnán.
Prusíkův Uzel
Používá se se při šplhání po laně a záchranných pracích. Základem je Prusíkův uzel, zkráceně prusík. Střed svázané slabé smyčky (průměr 5- 6mm) obtočíme kolem lana a provlékneme uzel. Vznikne jednoduchý prusík. Dvojitým obtočením vytvoříme prusík dvojitý, který lépe drží. Nezatíženým prusíkem lze po laně posunovat, při zatížení lano sevře a drží na jednom místě. Protože je symetrický, může být zatěžován a drží v obou směrech. Prameny prusíku, obepínající lano, pečlivě srovnáme. Použitá smyčka musí být v relaci k průměru lana tenká (to je nevýhodné z pevnostního hlediska), jinak prusík nedrží a klouže.

 


Stránky jsou optimalizovány pro internet explorer 5.0 a vyšší v rozlišení 800x600.
Dotazy a připomínky zasílejte na adresu: horooddil.vsb@seznam.cz